Dětství a rodina
Rudolf Malíček se narodil 13. listopadu 1920 ve Slavičíně-Mladoticích. Rudolfův otec Antonín Malíček, jenž byl rolníkem v Mladoticích se narodil 26. července 1864 a byl synem Františka Malíčka, rolníka v Mladoticích, a jeho manželky Josefy Juříkové. Rudolfova matka Františka se narodila 16. října 1873 a byla dcerou Jana Vozáka, domkaře z Lipové, a jeho manželky Františky Smolkové. Rodina měla mimo nejmladšího Rudolfa (kterému se přezdívalo Ruda) ještě osm dalších dětí: Antonína, Ludvíka, Františka, Vojtěcha, Emílii, Jiřinu, Jaroslava a Boženu. Rudolf tedy pocházel z celkem devíti sourozenců. Ruda chodil do školy ve Slavičíně. V letech 1935-1938 se učil obchodním příručím u firmy „Fr. Dvořák, obchod smíšeným zbožím a železářství“ ve Valašském Meziříčí. Když pak došlo k nacistické okupaci Československa, nemohl se s tím smířit a rozhodl se pro odchod do čs. vojska v zahraničí.
Druhá světová válka
Na podzim roku 1939 Rudolfa převedl na Slovensko jeho švagr pan František Malaník z Divnic, který pracoval jako zvěroklestič v okolí Trnavy a Galanty. Následoval přechod do Maďarska, který se vydařil. Rudolf pak pokračoval přes Jugoslávii až do Bejrútu. Lodním transportem se dostal 25. dubna 1940 do Marseille a odtud pak do Agde, vzdáleného asi 3 kilometry od Středozemního moře. Vojenskou službu nastoupil u telegrafního praporu v Montpellier. Účastnil se bojů na francouzsko-německé frontě, za což obdržel čs. vojenskou pamětní medaili. Udělena mu byla v Londýně 7. března 1942. Po porážce Francie se stejně jako většina našich vojáků, evakuoval do Velké Británie. Rudolfa bohužel trápil zdravotní stav, který se citelně zhoršoval. V Anglii se musel podrobit operaci vředu na dvanácterníku. V hodnosti Sgt. (s číslem britské vojenské knížky 2104), byl následně dne 12. července roku 1941 propuštěn z československé branné moci. Ve Velké Británii si našel práci u firmy Baťa, v hrabství Essex.
Život po válce
Do osvobozené vlasti se Rudolf vrátil dne 12. 8. 1945. Od 8. dubna 1946 začal opět pracovat u firmy Baťa ve Zlíně, ale zdraví jej trápit nepřestalo. Žil ve Zlíně-Malenovicích, kde i 15. března 1982 zemřel.
Zdroj:
-Soukromý archiv pana PhDr. Ladislava Slámečky