Dětství, zájmy a vzdělání
František Borák se narodil 25. 11. 1910 v Bánově do velmi početné rodiny. Do rodiny Tomáše Boráka a jeho manželky Barbory se narodil po sourozencích Cyrilovi, Antonínovi, Metodějovi, Anně a Tomášovi. Po Františkovi se ještě narodil Josef, tudíž bylo v rodině celkem 7 sourozenců. Do 5. třídy navštěvoval bánovskou obecní školu, poté nastoupil do gymnázia v Uherském Brodě, kde své osmileté studium v roce 1930 zakončil maturitou. Po maturitě studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci, kde absolvoval trienální zkoušky s farářským kurzem. Ve svém volném čase se věnoval své oblíbené historii a podrobně se zabýval dílem kronikáře Kosmy.
Vysvěcení na kněze a život před druhou světovou válkou
František byl 5. 7. 1935 vysvěcen na kněze a 1. 8. nastoupil na svou službu Bohu jako kaplan kostela ve Slatinicích, kde působil až do 31. 1. 1939. Během těchto let v Praze od 1. 10. 1936 do 26. 2. 1937 absolvoval školu pro důstojníky duchovní služby v záloze a jako svobodník aspirant v záloze byl povolán ke cvičení, které absolvoval od 22. 7. do 13. 8. 1938. Ve dnech 25. 9. 1938 až 14. 10. 1938 byl poté mobilizován k obraně republiky. Po skončení své služby ve Slatinicích přešel 1. 2. 1939 František do farního kostela Povýšení svatého Kříže ve Valašských Kloboukách, kde působil jako kaplan až do 31. 3. 1946, tedy během celé 2. světové války.
Zpovědník Josefa Valčíka aneb období 2. světové války
Josef Valčík, příslušník Silver A, který se podílel na přípravách atentátu na R. Heydricha s Františkem Borákem rozmlouval během několika dnů o velikonočních svátcích roku 1942, během čehož jej na Zelený čtvrtek v noci zpovídal a podal mu Tělo Páně. Josefa Valčíka tehdy hledalo gestapo v Horním Lidči, a tak na radu Františka Boráka odjel do západních Čech. Asi za čtrnáct dní poté mu Valčík poslal lístek z Plzně a později z Brna. Po atentátu na Heydricha byl František nápomocen Valčíkově rodině.
V létě 1968 na toto téma P. Borák hovořil s učitelem Milanem Hlavicou, kdy řekl: „Valčíkova rodina, hlavně Josefovi mladší sourozenci, hledali v těch dnech radu o pomoc u mne. Snažil jsem se jim dodat naděje a útěchy. Situace byla den ze dne hrozivější. Nedalo mi to a znovu jsem zašel do Smoliny. Právě jsem probíral s Valčíkovými celou situaci, když tu před domem zabrzdilo policejní auto. V poslední chvíli jsem stačil vyskočit z okna do dvorku. Tenkrát se gestapo omezilo pouze na několik otázek. Rodina zůstala ještě doma. Příštího dne byla neděle. Valčíkovi přišli do kostela, připravit se na smrt. Prosili mne, abych se postaral o jejich čtyři děti…“ (Jakub Kratochvíl, 2011)
František Borák dále poskytl rodině radu, dle níž se i řídila. Přikázal jim, aby neprozradili, že jejich syn byl o Velikonocích doma, což by mělo pro Smolinu tytéž následky, jako pro Lidice. Po uvěznění rodiny Valčíkové dohlížel na jejich pozůstalé děti ve Smolině. Na jeho příkaz smolinští občané přijali děti do svých rodin, jinak by byly Němci odvlečeny. Josef Valčík po úspěšném atentátu prožíval osobní trauma vyplývající z jeho prozrazené identity. Uvědomoval si, že mu je gestapo na stopě a je pouze otázkou času, kdy se pomstí i na jeho rodičích a sourozencích, v čemž se bohužel nemýlil, neboť 14 jeho nejbližších bylo zavražděno v koncentračním táboře Mauthausen. František Borák byl oporou jak Valčíkovi, tak i jeho rodině a prokázal obrovskou odvahu.
Odchod ke svému mistru a pánu
Ani po konci 2. světové války to neměl jednoduché, neboť patřil mezi odpůrce režimu, což dával najevo. Ke svému Mistru a Pánu odešel tento statečný kněz v pátek 25. 7. 1975 v 65 letech.
Zdroje:
-Soukromý archiv pana PhDr. Ladislava Slámečky
-KRATOCHVÍL, Jakub. Před 101 lety se narodil zpovědník výsadkáře z operace Anthropoid. In: Arcibiskupství olomoucké [online]. 24. 11. 2011 [cit. 2023-03-14].
Dostupné z: https://www.ado.cz/2011/11/24/pred-101-lety-se-narodil-zpovednik-vysadkare-z-operace-anthropoid/